Svíčky za léta, která mi Piškvorka chybí :ó( † 29.3.2004

Piškvorka byla má úplně první fretečka. Ačkoli byla se mnou jen krátkou chvíli, zanechala, po svém odchodu, v mém srdci velkou bolest a nádherné vzpomínky..

Piškvorka pocházela z farmy na mláďata, byla prodána pro rušení chovu jako tříletá. Měla svrab a trochu pokažené zoubky a nebyla očkovaná, ale jinak poměrně v pořádku - narozdíl od jiných fretiček odtud.. Neuměla si hrát a skákat, protože byla zavřená v malém prostoru v králíkárně s další samičkou, nebo mláďaty.
Když majitel otevřel kotce, vykoukla malá šampaňská hlavička, já ji vzala do náruče a už nepustila, byla to láska na první pohled a Piškvorka se ke mně tulila stejně jako já k ní.
Bohužel pár tydnů nato, když už si i hrála, začala najednou chřadnout, z pelíšku nevylézala, jíst nechtěla a během dvou dnů se její stav změnil k nepoznání. Běžela jsem s ní na veterinu, kde jsem zjistila, že Piškvorka má na krku bouli. Doktor to zrengenoval a řekl, že je to nádor, píchl antibiotika a že to zkusí jestě třikrát a pokud nezareaguje, utratí ji. Tenkrát jsem o tom bohužel moc nevěděla, ani o pořádném fretčím doktorovi, ale díky fretčímu fóru a hlavně těm skvělým tehdejším lidičkám jsem se dozvěděla, že nádor to nejspíš nebude a mám běžet jinam. Dostala jsem se na kliniku v Praze na Šejdru - pan veterinář Anděl jí tehdy velmi pomohl - odsál z boule hnis a Piškvorka najednou pookřála.. Doslala větší dávku antibiotik a zase se na mě koukala s jiskrou v oku - bohužel ale infekce se rozlezla a já jí už nestačila pomoci, Piškvorka umřela za tři dny na dehydrataci a celkovou sepsi na kapačkách v nemocnici.